fortunes-cs 2.0.9-1 / usr / share / games / fortunes / cs / ignac

Dni tomu blížíme se úprkem. Nedivno, že nervy se chvějí a v očích se jiskří.

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
Po mnoha létech jižní kraje české s monumentálním Táborem v čele předstupují
zase před širokou veřejnost, předstupují před všecek národ, aby vykonaly
zkoušku vyspělosti, aby dokázaly, že v pokroku, jenž kolkol řítí se hlučně
vpřed, ani v nejmenším se nezpozdily. Leč i jiný úkol výstavou svojí
si vytkly: Aby dokumentovaly, že zůstávají napořád tím ryzím českým lánem,
daleko ukrytým od spárů lačného kořistníka, že české ryzosti si váží, že
na jejím základě budují veškeren svůj život národní i hospodářský.

Kterak zkouška se vydaří? Jaký bude soud kritiků přísných?

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
Lid končin našich nemá ani zdání, ani potuchy o jakémsi znudění kulturními
požitky. Třeba že osvěta u něho stejnoměrně se rozvíjí jako ve krajích
přírodně bohatých, červ duševní únavy jest u lidu našeho pojmem neznámým.
My pevně jsme přesvědčeni, že teprve začneme žíti, a v útěše té je tolik
žulového zdraví, tolik svěžesti a pružnosti duševní, že veškera nálada
naše je šmahem kladného rázu, že stále jen rozmýšlíme, co bychom mohli
chtít, a nikoliv, čeho bychom se mohli zbavit.

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
Snesli jsme do ní vše, co uznávali jsme hodným pohledu a
prozpytování. Snesli jsme doklady práce průmyslové, zemědělské,
řemeslné, doklady práce, nesoucí pečeť rázovité individuality našich
krajů; snesli jsme doklady kulturní své výše, rovněž jako doklady
kulturních poměrů v minulosti; přičinili jsme se představiti 
domov svůj, ten zadumaný, tesklivý kraj jihočeský v pravé a osobité jeho
podobě, pokud osobitost tu vlny internacionalismu, zaplavujícího všecek
svět, neomlely a neodplavily. Všechny myšlénky, jež vznikly v hlavách
mužův a žen zkušených a pro výstavu roznícených, svědomitě jsme
zkoumali, oceňovali, ba takořka pytvali. A která z nich zdála se
prospěšnou a platnou zrealisovali jsme ji, skutkem jsme ji učinili.
Pokud ovšem, pokud zlověstné úzké poměry dovolovaly.

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
Teď, ve chvílích posledních, takořka před vyzvednutím opony, rozčileni
a znepokojeni, v mysli zalétáme v tu změť nesčíslných porad, na kterých
se výstava chystala a pořádala. Byli jsme plni dobré, ba nejlepší vůle
bez odporu.  Ale přec - neopomněli-li jsme něčeho závažného? Něčeho, co
v rozhodný okamžik zaburácí žalobou na naši zapomětlivost?.... Ano, těžké
rozpory v duších, těžký nepokoj, z něhož nebude uniknutí až teprve
ve středu a proudu výstavy samé.

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
A elita společnosti táborské? Ta je mistryní v representaci. Representace
budeme potřebovat. Naše dámy se o ni postarají jistě skvěle.

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
A tak s hlavou přímou, s duší vřelou, statně a hrdě vstupujeme do
období výstavního. Všecek nepokoj, jejž pociťujeme, snadno lze si
vysvětliti. Ale uváží-li se poctivá práce a svědomitá
přičinlivost, se kterými se výstava chystala, všecka bázeň je zbytečná!
Budoucnost blízká ukáže, že vstupujíce do výstavy, budeme do ní
vstupovati
                        BRANNOU VÍTĚZNOU!

		-- "Brannou vítěznou", Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
České hospodyňky důtklivě upozorňujeme na svatou jejich povinnost, aby za
peníze, které v hospodářství jim svěřeny jsou, kupovaly vždy výrobky
české. Nechť nevezmou u kupce to, co jim strčí. Ať žádají ku př. výslovně
Kolínskou kávu, české mýdlo, české sirky a p. a nedají se přemluviti.
Miliony zlatých ročně projde rukama českých žen. Úplný obrat v průmyslu
českém by vykonaly, kdyby ve všem žádaly české výrobky. V různých městech
byly by stavěny nové české továrny a národ český by bohatl. Zatím však
vidíme, že české hospodyňky stále si libují v cizáckých výrobcích,
myslíce, že jsou "lepší". V tom třeba je nápravy.

		-- Týdeník Tábor, 2. 3. 1900
%
Dva známí rabijáci, čtrnáctiletý Antonín Páša a o rok starší Jan Mejsnar
přepadli devítiletou dcerušku fotografa Schachtla, když si před tím v Pražské
ulici koupila rohlíky. Výtržníci, kteří se zmocnili dívčíných tří rohlíků,
byli strážníky zadrženi a jsou ve vazbě, kde očekávají spravedlivý trest.

		-- Černá kronika, Týdeník Tábor, 2. 3. 1900
%
Uvítání císaře a krále na nádraží táborském minulou středu 12. t. m. bylo
okázalé. Nádražní budova byla odekorována zelení, látkami barev zemských i
říšských a praporci. Uprostřed perronu upravena byla tribuna, koberci pokrytá,
v jejímž průčelí postaveno poprsí císařovo v hájku květinovém.

		-- Týdeník Tábor, 12. 6. 1901
%
Neznám osobu dopisovatele, jehož přec hledati možno jedině v Táboře
a nestojí mi též za to, abych dále po něm pátral, leč prohlašuji,
že člověk ten je ničema, jenž nezkalenou moji čest ve veřejnosti pokáleti
hleděl.

		-- Dr. Hynek Lang, Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
Největším rybníkem jest Jordán. Posledně byl loven asi v roce 1830. Vylovené
ryby měly prodány býti do Prahy. Při lovu tomto stala se tato příhoda. Když
se započalo, ozval se pojednou ze zástupu četných diváků mocný hlas:
"Lidičky, proč pak si necháte ryby odvážet, vždyť patří Vám." Na povel ten
vrhnul se lid na loviště a co který mohl, uchvátil a odnesl. V každém
skoro domě bylo v den ten ryb dost. Vozy připravené k transportu ryb do
Prahy odejely prázdné.

		-- Týdeník Tábor, 30. 7. 1902
%
                Špásy, které se nevyplatí.

Ve Vlastiboři u Soběslavi jest ještě dnes tak dobře, že lidé ze šprýmu
"hrají si na zloděje"! Dva tamní občané, jinak řádní lidé v noci vnikli
do chlévka obec. sluhy Bendy a vzali si tam králíka a husu. Kořist odnesli
do hospody, kdež si nechali králíka připraviti a vesele popíjejíce
pochutnávali si na pečínce. I na husu mělo dojíti, ale šenkýř odepřel husu
upéci. 

Okradený čekal den, dva dny, že mu veselí občané, kteří neprovedli takový
šprým poprvé, škodu nahradí, když ale se k tomu neměli, šel a udal četnictvu,
co se mu přihodilo. Nyní se případ obrátil na ruby: veselým občanům
smích zašel, neboť jsou docela vážně vyšetřováni statním zastupitelstvím
v Táboře. Poškozený Benda utrpěl škodu 60Kč, za králíka 20Kč a za husu,
která zůstala pohozena v kolně hostince a zkazila se, 40Kč.

		-- Černá kronika, Týdeník Tábor, 11. 11. 1927
%

Jsou mezi námi pamětníci (nikoli snad větší starci) dob ticha a klidu
v melancholickém kraji táborském. Na "železného oře" jezdili od nás dívat
se až ku Praze - a výlet takový nebyl výletem ledabylým. Dnes vozkové byli
by většinou na rozpacích, kdyby se jich kdo zeptal, kudy cesta do Prahy.
Vyrostli jsme z idylických časů dostavníkových komunikací.

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
Za režimů rozhodně německých, okázale stranických, v letech šedesátých
a sedmdesátých minulého století na oblasti království českého, obývané
většinou Němci železničních sítí kvapem přibývalo. Každý městysek, ba každá
větší ves musila být spojena kolejemi se světem. A nebyly to jen dráhy
podružné, které se stavěly s opravdovou horečkou v "uzavřeném území".
Z čehož ovšem vznikl čilý ruch průmyslový, jímž Němci nyní se chlubí
a kterým chvástají se naproti prý nepatrnému, mizivému průmyslu českému.
Za čí peníze stavěly se dráhy na severu království českého, vědí Němci
i Češi, ale pošetilo bylo by se tím oháněti. Skutečnost odčiniti nelze.  

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
Po veškerém rozmachu na severu došlo konečně i na Čechy jižní. Avšak ještě
ne z nějaké náhle vyplynulé přízně k ubohému lidu jihočeskému. Šlo prostě
o státní dráhu, která by spojila Prahu s Vídní. Kdyby ji bylo možno vésti
krajem německým, tím lepe. Jan náhoda se tomu vzepřela: od Prahy až
za Budějovice žijí kompaktně Čechové.

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
A tak tedy vznikla prvá tepna obrozeného pro nás života. A zas dlouho
trvalo - a mnoho bylo tahaniny, nežli rozjely se lokomotivy po druhé trati
jihočeské, po "transversálce". To bylo námitek, že dráha nebude se vyplácet:
jakoby se vyplácely všecky nesčetné dráhy ve krajích německých!

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
Vždyť co se nevydělá na vozbě krajinami chudšími, tyto kraje nahradí jiným
způsobem státu. Veškeren hospodářský život se povznese - kde zmohutní
vezdejší blahobyt, i pan berní má víc co dělat.

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
Zejména živá Bechyň, se svými rozkošemi krajinnými, se svým přičinlivým
obyvatelstvem - úpěla takořka po železniční trati. Volala, žádala,
obětavost nabízela - leč uši byly hluchy. 

Po nekonečných přípravách, po nejkomplikovanějším vyjednávání stojíme tedy
dnes před tratí hotovou, před komunikaci nového, moderního způsobu.
Elektrická jiskra spojí vděkuplnou Bechyň s Táborem.

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
Nedivno, že ve chvílích, jež předcházejí definitivnímu zahájení vozby
na elektrické draze táborsko-bechyňské, lid našeho kraji ve slavnostním
je rozrušení! Vždyť začíná nová kapitola života tohoto lidu, zvyklého
nevšímavosti a -- chudobě!

Nemůžeme, nežli přáti si, aby nová dráha přinesla hojnost požehnání dumným
našim krajům. Kéž elektřina, jež bude poháněti vozy od Tábora k Bechyni,
otřese myslemi našeho lidu a roznítí v něm chuť k podnikavosti, aby aspoň
částečně chudoba od nás se vystěhovala!

		-- Z Tábora do bechyně, Týdeník Tábor, 1903
%
                        Kluziště na Jordáně.
  
V noci ze dne 21. na den 22. t. m. rozbil nějaký ničema zúmyslně lampu
elektrického osvětlení, z kteréžto příčiny musely býti lampy obě odstraněny.
Jest to bohužel smutný úkaz. Klub značným nákladem zřídí osvětlení a tu
vyskytne se dareba, kterému to překáží a poškodí cizí majetek sám z toho
nemaje nejmenšího prospěchu. Elektrické osvětlení z té příčiny se zastavuje,
pokud neopatří se lampa jiná.

		-- Černá kronika, Týdeník Tábor, 1903
%
Minulou sobotu byla část Tábora vzrušena požárním poplachem, bohudíky pouze
planým. V Richtrově domě v Arbeitrově ulici odpoledne na svém lůžku odpočíval
tříašedesátiletý stařeček Kamil Čermák. Zřejmě si krátce zdříml a když otevřel
oči, uviděl rudou záři. V domnění, že hoří, způsobil poplach a přivolal hasiče.
Ti zjistili, že záře pocházela od zapadajícího slunce.

		-- Černá kronika, Týdeník Tábor, 1903
%
Velocipedistovi náleží, by pěší, na jízdní dráze se nacházející, jakož
i jezdce na koni a povozy, se kterými se setkává, nebo kterých dojíždí,
varoval nejméně 20 metrů zvoncem a aby jel kolem nich ve přiměřené
vzdálenosti. Jestliže koně se lekají, aneb ten, který je řídí k opatrnosti
napomíná, jest velocipedista povinen ve přiměřené vzdálenosti seskočiti
a vzdáliti pokud možná stroj svůj z obzoru koně.

		-- Uřední legitimace o jízdě na velocipedu, 1896
%
+----------------------------------------------------------+
|                       SVŮJ K SVÉMU!                      |
|                =-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-              |
|  Vlasteneckému P. T. obchodnictvu a obecenstvu českému   |
|               nabízíme svůj výtečný výrobek:             |
|              ,,MORAVSKOU NÁR. SLADOVOU KÁVU''            |
|                                                          |
|  z nejlepšího světoznámého sladu hanáckého, a doufáme,že |
|  dána bude přednost dobrému výrobku českému, jenž směle  |
|  čeliti může každé německé konkurenci a jež dnes každý   |
|  vlastenecky smýšlející a uvědomělý obchodník na skladě  |
|  má a žádáme naši českou veřejnost:                      |
|                                                          |
|     Podporujte vlastní podniky oproti cizáckým!          |
|                                                          |
| v plné úctě                                              |
|  jediný ryze český a křesťanský závod toho druhu         |
|  Rolnická sladovna v Žerotíně na Hané,                   |
|         pošta Hnojnice (Morava).                         |
+----------------------------------------------------------+

		-- Týdeník Tábor, 1903
%
+-----------------------------------------------------------------+
|                          > NOVINKA! <                           |
|Žádných šlí a řemenů více! - Velká úspora a důležité pro každého!|
|                         Upotřeb každý                           |
|        jedině mého druhu lékařsky schválené zlepšené            |
|                         DRŽADLO KALHOT                          |
+-----------------------------------------------------------------+
|                        (Patent Novotný)                         |
|  Znamenité rozluštění otázky, jak odstraniti veškeré obtíže,    |
|  s nimiž spojeno jest nosení šlí a řemenů, jako: zdlouhavé      |
|  oblékání a svlékání, trhání se knoflíků, dření košil,nepříjemné|
|  teplo, odporné sesouvání s ramenou atd.                        |
|  Patentní držadlo kalhot poskytuje stálé přímé, volné a zdravé  |
|  držení těla, jakož i vkusné padnutí kalhot a lze jej vždy lehko|
|  ku každým kalhotám upotřebiti, aniž by knoflíků neb nějaké     |
|  další úpravy bylo třeba, pročež si velkolepý vynález ten razí  |
|  rychle cestu do celého světa a nebude zajisté ve XX. století   |
|  jediného muže, který by ještě nosil zastaralých šlí neb řemenů.|
|  > Přesvědčení zjistí netušené výhody! < Vyrábí a zasílá franko |
|  1 kus po obdržení 60 kr., 3 kusy zl. 1.60, 6 kusů zl. 3 - (pro |
|  obchod levněji) majitel c. k. privilegie F. S. Novotný,        |
|  Maršovice-Kukaně                                               |
|  Tisíceré pochvalné úsudky a dobrozdání.                        |
+-----------------------------------------------------------------+
%
Sport vůbec jest výkon tělesný, soustavně avšak amatersky provozovaný,
předpokládající jistý zvláštní výcvik a jistou zručnost svalovou,
kterýžto úkon neprovádí se však za žádným účelem vedlejším, praktickým,
nýbrž je sám o sobě cílem. Záliba ve sportu vyplývá hlavně z příjemného
vědomí přibývající a nabyté síly a zručnosti, v přemáhaní překážek, ze
vzrušujícího a vzpružujícího úsilí vyniknouti nad soutěžící soupeře a pak
z příjemných, radostných a osvěžujících pocitů tělových a duševních, které
provázejí všecky intesivnější fysické výkony zdravého organismu, zejména
provádějí-li se na volném vzduchu. Sportovní výkony na volném vzduchu jsou
znamenitý prostředek proti tělesné ochablosti a zchoulostivělosti, která
je následkem dlouholetého, úmorného sedění na školách a v kancelářích.
K výkonům těmto pojí se jistý tělový ano řekl bych animální blahý pocit.

		-- prof. O. Sýkora, Rozhledy, 1903
%