This file is indexed.

/usr/share/games/fortunes/cs/stopar is in fortunes-cs 2.0.9-1.

This file is owned by root:root, with mode 0o644.

The actual contents of the file can be viewed below.

  1
  2
  3
  4
  5
  6
  7
  8
  9
 10
 11
 12
 13
 14
 15
 16
 17
 18
 19
 20
 21
 22
 23
 24
 25
 26
 27
 28
 29
 30
 31
 32
 33
 34
 35
 36
 37
 38
 39
 40
 41
 42
 43
 44
 45
 46
 47
 48
 49
 50
 51
 52
 53
 54
 55
 56
 57
 58
 59
 60
 61
 62
 63
 64
 65
 66
 67
 68
 69
 70
 71
 72
 73
 74
 75
 76
 77
 78
 79
 80
 81
 82
 83
 84
 85
 86
 87
 88
 89
 90
 91
 92
 93
 94
 95
 96
 97
 98
 99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
	Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu
Západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat
nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce. Kolem něj
zhruba ve vzdálenosti sto padesáti miliónů kilometrů obíhá naprosto
zanedbatelná nepatrná modrozelená planeta, na níž jsou formy života
vzešlé z opic tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální
hodinky jsou docela šikovný nápad. Hlavní problém této planety spočívá
- nebo spíš spočíval - v tom, že většina lidí, kteří na ní žijí, je
povětšinou nešťastná. Vyskytlo se mnoho pokusů o řešení, většinou se
však týkaly pohybu malých zelených kousků papíru, což je zvláštní,
protože ony malé zelené kousky papíru koneckonců nešťastné nebyly.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou
chybu už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří tvrdili, že chybou bylo
vůbec na stromy kdy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Dálnice jsou zařízení, které umožňuje jistým lidem řítit se z bodu
A do B značnou rychlostí, zatímco jiní lidé se značnou rychlostí řítí
z bodu B do dobu A. Lidé, co bydlí v bodě C, který leží přesně uprostřed,
se občas musí divit, co je na bodě A tak úžasného, že se taková spousta
lidí z bodu B se jen třese na to, aby se tam dostali, a co je tak
zajímavého na bodě B, že taková spousta z bodu A stojí o to se tam dostat.
A často si přejí, aby se lidi už jednou ksakru rozhodli, kde vlastně
chtějí být.
	Pan Prosser chtěl být v bodě D. Bod D neměl žádné zvláštní
umístění, byl to prostě kterýkoliv příhodný bod hodně daleko od bodů A, B
a C. V bodě D by měl pěknou chaloupku se zkříženými sekerami nade dveřmi a
trávil by příjemné chvíle v bodě E, což by byla vzhledem k bodu D
nejbližší hospoda. Jeho žena by samozřejmě chtěla popínavé růže, ale on
dával přednost sekerám. Sám nevěděl proč, ale sekery se mu prostě líbily.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Podíváte-li se do Galaktické encyklopedie na heslo Alkohol,
dozvíte se, že je to bezbarvá prchavá tekutina, která vzniká kvašením
cukrů. Encycklopaedia Galactica zaznamenává i euforizující účinky alkoholu
na jisté formy života na bázi uhlíku.
	Stopařův průvodce po Galaxii se o alkoholu také zmiňuje. Říká, že
nejlepší existující drink je Pangalaktický megacloumák.
	Vypít Pangalaktický megacloumák je podle Stopařova průvodce asi jako
nechat si vyrazit mozek z hlavy plátkem citrónu obaleným kolem masivní
zlaté cihly.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Nejspodnější vrstva Fordovy brašny obsahovala několik propisovaček,
poznámkový blok a velký ručník z obchodního domu Marks and Spencer.
	Pokud jde o ručníky, Stopařův průvodce po galaxii o nich říká hned
několik věcí.
	Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného
stopaře. Především má značnou praktickou cenu - můžete se například do něj
zabalit, aby vám nebyla zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci
planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem
vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří.
Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští,
Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po
proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím
zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky
z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé
zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás - blbá jak tágo,
zato značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc.
No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě
připadá dost čistý.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	A pak jednoho čtvrtka, téměř dva tisíce let poté, co jednoho
člověka přibili na kříž za to, že říkal, jak by bylo ohromě bezva chovat
se k sobě pro změnu trochu slušně, si jedna dívka sedící osaměle v malé
kavárničce v Rickmansworthu najednou uvědomila, v čem je chyba. Přišla
na to, jak by se ze světa dalo udělat docela příjemné místo. Dokonce
měla pravdu - tentokrát by to bylo fungovalo, a ani by nemuseli nikoho
k ničemu přibíjet.
	Jenomže naneštěstí než se stačila dostat k telefonu, aby o tom
mohla někomu říct, došlo ke strašně pitomé katastrofě a myšlenka byla
nenávratně ztracena.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Stopařův průvodce po galaxii je rozhodně kniha pozoruhodná.
Možná že jde dokonce o nejpozoruhodnější knihu, jakou kdy vydalo mamutí
nakladatelství v Malém medvědu, o němž rovněž žádný pozemšťan nikdy
neslyšel. Je to kniha nejen pozoruhodná, ale i velmi úspěšná - je
úspěšnější než Nebeský rádce hospodyněk, jde na odbyt lépe než Ještě
třiapadesátero, co dělat při nulové gravitaci a je diskutovanější než
trilogie filozofických trhákú Úlona Kolufida Kde udělal Pámbů chybu, Výběr
největších Božích omylů a Co je vlastně ten Pámbů zač?
	V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji naší Galaxie
dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto
zdroj veškerého vědění a moudrosti, neboť - ač má mnoho mezer a spousta
informací je pochybných nebo přinejmenší hodně nepřesných - má proti
starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody.
	Jednak je o něco levnější, a především má na obálce velký vlídný
nápis: NEPROPADEJTE PANICE.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
"Ale pane Dente, ty plány byly přístupné na místním plánovacím
úřadě tři čtvrtě roku."
"To jo, a jakmile jsem se to dozvěděl, hned jsem se taky na ně šel
podívat, včera odpoledne to bylo. Zrovna jste se nenamáhali na ně
upozorňovat, co? Jako třeba že byste to někomu řekli, nebo tak něco na
ten způsob."
"Ale ty plány byly vyvěšeny..."
"Vyvěšeny? Musel jsem je nakonec jít hledat do sklepa."
"Tam je oddělení, kde je vyvěšují."
"S baterkou."
"Asi byl zrovna výpadek proudu."
"A schody zřejmě taky vypadly."
"Podívejte se, našel jste to oznámení nebo ne?"
"Ale jo, našel. Na dně zamčené registračky, a tu vecpali na
zrušený záchod a na dveře dali ceduli Pozor, leopard!"
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	"Pomyšlení na něco takového ještě ani nezačalo uvažovat o pouhé
možnosti vstoupit mi na mysl," zabrblal Prosser a uvelebil se v blátě.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	V Průvodci najdete dokonce i recept na Pangalaktický megacloumák.
Vezměte obsah jedné láhve Staré Janxovky.
Nalijte do něj jednu odměrku vody z moří Santraginu V - ach, santraginská
mořská voda! Ach, santraginské ryby!!!
Do směsi nechte roztát tři kostky Arkturského mega-ginu (musí být řádně
zmrzlý, jinak benzín vyprchá).
Tím vším nechte probublat čtyři litry fallijského bahenního plynu,
na počest všech šťastných stopařů, kteří zemřeli rozkoší v bažinách Fallie.
Obrácenou stříbrnou lžičkou odměřte dávku Qualactinského hypermátového
extraktu, vonícího něžnou sladkostí, mystikou a opojnými výpary temných
Qualacinských zón.
Vhoďte zub algolského slunečního tygra. Sledujte, jak se rozpouští a jak se
oheň algolských sluncí vsakuje hluboko do srdce nápoje.
Přikápněte trochu Zamphuoru.
Ozdobte olivou.
A potom pijte... ale... velmi opatrně...
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Ve svém hnízdě na ručníku ve Fordově brašně začal senzomatický
subéterový přijímač pomrkávat o něco rychleji. Mnoho kilometrů nad
povrchem planety postupovaly obrovité žluté objekty v rozvinuté rojnici.
V Jodrell Banku se právě rozhodli, že je na čase trochu si dáchnout
u šálku čaje.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve Vesmíru. Druhá
nejhorší je poezie Azgothů z planety Kria. Když král jejich básníků
Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již
jsem objevil v podpaždí jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na
vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění
přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl
přijetím své básně poněkud "zklamán", a právě se chystal začít předčítat
svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve
vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit
životy a civilizaci mu vysočilo až do krku a zadusilo mozek. Nejhorší
poezie, jaká kdy byla napsána, zanikla se svou tvůrkyní Paulou Nancy
Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze
planety Země.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
"Nekonečno minus jedna. Součet nepravděpodobnosti je úplný."
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Všichni dávno víme jednu důležitou věc: skoro nic není takové, jak
se to jeví. Tak například na planetě Zemi se člověk vždycky domníval, že
je inteligentnější než delfín, protože toho tolik dokázal (kolo, New York,
války, atd.), kdežto delfíni odjakživa nedělali nic jiného, než se mrskali
ve vodě a žili si jako prasata v žitě. A naopak - delfíni byli odjakživa
přesvědčeni, že jsou daleko inteligentnější než člověk, a to přesně ze
stejných důvodů.
	Zvláštní je, že delfíni už delší dobu věděli o zkáze hrozící
planetě zemi. Podnikli řadu pokusů, aby upozornili lidstvo na nebezpečí,
většina jejich pokusů o komunikaci byla však mylně vykládána jako legrační
snaha žďuchat do fotbalových míčů nebo pištěním vymáhat pamlsky. A tak to
delfíni nakonec vzdali a krátce před příchodem Vogonů opustili vlastními
silami Zemi. Poslední sdělení delfínů lidem bylo mylně chápáno jako
mimořádně dokonalý pokus o dvojité salto vzad skrz kruh, doprovázené
pískáním Praporce s hvězdami a pruhy. Ve skutečnosti však zpráva zněla:
"Sbohem a dík za všechny ryby."
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
Na planetě Zemi existoval vlastně jen jeden biologický druh
inteligentnější než delfíni. Jeho příslušníci trávili spousty času
v laboratořích běháním v kolech a prováděním neuvěřitelně elegantních
a vtipných pokusů na člověku. Skutečnost, že člověk tyto vztahy chápal
zase naprosto chybně, přesně zapadala do plánů těchto bytostí.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
"No dobře," řekl klidně Hlubina myšlení. "Odpověď na Velkou otázku..."
"Ano...!"
"Života, vesmíru a vůbec...," promluvil Hlubina myšlení.
"Ano...!"
"Je..." Hlubina myšlení se opět odmlčel.
"Ano...!"
"Je..."
"Ano...!!!...?"
"Čtyřicet dva," oznámil Hlubina myšlení s nedostižnou důstojností a klidem.
		-- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
%
	Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to,
k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by
zaujalo něco ještě mnohem bizardnějšího a nevysvětlitelnějšího.
	Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se stalo.
		-- Douglas Adams: Restaurant na konci vesmíru
%
Bylo to asi takhle:
	Na počátku byl stvořen vesmír.
	Spousta lidí to naštvalo a většinou se to považovalo za chybný krok.
	Mnohé rasy věří, že vesmír byl stvořen nějakým bohem. Jen
Džatravartidové z Viltvodlu VI věří, že vesmír vysmrkla z nosu bytost zvaná
Velký zelený Křečopažout.
	Džatravartidové, kteří žijí v neustálém strachu, že jednou nastane
to, co nazývají Příchodem velkého bílého kapesníku, jsou malí modří tvorové
s více než padesáti rukama. Díky tomu jsou jedineční v dějinách vesmíru,
protože vynalezli dřív intimspray než kolo.
	Kromě obyvatel Viltvodlu VI však teorii Velkého zeleného
Křečopažouta téměř nikdo nepřikládá valnou míru, a tak vesmír zůstává
hádankou, pro niž všichni neustále hledají vysvětlení.
		-- Douglas Adams: Restaurant na konci vesmíru
%
	Tak například jistá rasa hyperinteligentních pandimenzionálních
bytostí si kdysi postavila obří superpočítač zvaný Hlubina myšlení, aby
jim jednou provždy vypočítal Definitivní odpověď na Základní otázku
života, vesmíru a vůbec.
	Po sedm a půl miliónů let Hlubina myšlení počítal a počítal, až
nakonec oznámil odpověď: čtyřicet dva - a tak musel být postaven ještě
větší počítač, aby zjistil, jak vlastně zní otázka - Země.
	Tento počítač nazvaný země byl tak obrovský, že si ho často
pletli s planetou - tohoto omylu se dopouštěli hlavně opicím podobní
tvorové, kteří se potulovali po jeho povrchu a vůbec netušili, že jsou
jen součástí programu obrovského počítače.
	Je to dost zvláštní, protože bez tohoto jednoduchého a
samozřejmého poznatku nemohlo nic, co se kdy na Zemi událo, dávat
sebemenší smysl.
		-- Douglas Adams: Restaurant na konci vesmíru
%
"Berte a vychutnávejte," zabublal přístroj.
		-- Douglas Adams: Restaurant na konci vesmíru
%